Článek byl publikován dne 24. 11. 2009 na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
PRAHA – Vláda na pondělní konferenci vyjádřila politování nad protiprávními sterilizacemi žen, jimž úřad ombudsmana eviduje téměř sto stížností. Některým zástupcům postižených žen to ovšem nestačí. „Vláda totiž ustoupila od snahy události z minulosti řádně vyšetřit a ustavit odškodňovací mechanismus pro sterilizované ženy,“ prohlásila Liga lidských práv po konferenci vlády.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl si myslí, že vzhledem k rozhodnutím soudů, podle kterých byl nárok na odškodnění u některých žen promlčen, nepřichází v úvahu jiná kompenzace než omluva. „Vláda maličko zapředstírala, že se chce touto matérií zabývat,“ řekl Motejl. Odškodněna byla zatím jedna nejmenovaná žena ze severních Čech částkou 200 tisíc korun.
Ministr pro lidská práva Michael Kocáb však přislíbil, že oficiální omluva je teprve prvním krokem k finančnímu odškodnění. „My jsme chtěli v první fázi vyjádřit politování. Druhá fáze nebyla na stole vzhledem ke krizi a tomu, že byl rozpočet již hotov,“ řekl Kocáb.
„První fázi“ poškozené ženy, převážně Romky prý uvítaly. „Je to velmi důležité, já mám radost a romské ženy měly také radost,“ tvrdí ministr. Kocábovi v pondělí řekla díky například Elena Goralová ze Spolku žen poškozených sterilizací.
Za situaci, kdy se nedostalo poškozených ženám většího zadostiučinění než omluvy nemocnice, může podle předsedy Ligy lidských práv Davida Zahumského v české společnosti rasismus. „Jsem o tom zcela přesvědčen,“ tvrdí. Policisté nebo státní zastupitel v mnoha případech neposlali věc poškozených žen k soudu, protože nezjistili naplnění skutkové podstaty trestného činu. „To také není příliš efektivní,“ uvedl předseda Ligy.
Protiprávní sterilizace by se měly řešit také v parlamentu
Podle Zahumského by se problematika měla více řešit na parlamentní úrovni. Jako příklad uvádí ustanovení zvláštního odškodňovacího orgánu, který by na základě nároku přiznaného státem mohl poškozeným ženám vyplácet finanční kompenzaci. Žalovanými byly dané nemocnice, stát by proto musel přiznat odpovědnost.
Ombudsman ovšem míní, že by finanční kompenzace romské komunitě naopak uškodila. „Pozice romské komunity by se ještě zhoršila. Byla by to pozitivní diskriminace,“ prohlásil Motejl. Podle něj by parlament musel přijmout zákon, v němž by vyjmenoval všechny postižené ženy a přiznal jim kompenzaci. Kocáb odhadl, že do příštích parlamentních voleb se na půdu sněmovny žádná legislativní úprava sterilizace nedostane. „Nechám to svému nástupci, aby měl alespoň na čem stavět,“ řekl ministr pro lidská práva.
Podle odhadu ombudsmana od 80. let do dneška mohlo být na území bývalého Československa sterilizováno na 90 tisíc žen. Přesné statistiky ovšem neexistují, mnohdy totiž chybí patřičná dokumentace. Na vládní úrovni se navíc otázka nezákonné sterilizace řeší od září roku 2004, kdy se na veřejného ochránce práv obrátilo 10 poškozených Romek, které tvrdily, že nedaly lékařům ke sterilizaci souhlas.
Ještě integrační koncepce Rady vlády pro záležitosti romské komunity pro rok 2004 se vynucenou sterilizací nezabývá: za úkoly si bere obecné formulace jako odstranění diskriminace a sociálního vyloučení a další. Nyní má ministerstvo zdravotnictví uloženo, aby vládu informovalo o plnění doporučených opatření. Mezi ně patří například vypracování informovaného souhlasu se sterilizací včetně pohovoru s psychologem a aktualizování směrnice pro provedení sterilizací nebo analýza současného stavu právní úpravy této problematiky.
