Potřebu bezpečí společnosti a dodržování práv duševně nemocných osob je třeba začít rozumně vyvažovat.
Podle rozhodnutí Městského soudu v Brně může být klient MDAC a Ligy již tento týden po více než dvaceti měsících nucené hospitalizace propuštěn z ústavního ochranného léčení. Pan Jiří se měl v roce 2007 dopustit pod vlivem psychózy úvěrového podvodu. Škoda nepřesáhla dvacet pět tisíc, ale podle znaleckého posudku byl tehdy třiašedesátiletý pan Jiří „z psychiatrického hlediska nebezpečný“ a soud mu nařídil ústavní léčení. Přiléhavější možností nařízení povinné ambulantní léčby se soud bohužel nezabýval. Přitom pokud by pan Jiří netrpěl duševní nemocí, mohl by mu být uložen pouze peněžitý trest nebo maximálně trest odnětí svobody do šesti měsíců.
Český právní řád nepovažuje ochranné léčení za ekvivalent trestu odnětí svobody, přestože výkon této sankce se trestu odnětí svobody blíží. Při rozhodování o ochranném léčení se přihlíží k tzv. nebezpečnosti pobytu pachatele na svobodě. Zákon však neupřesňuje, co tato nebezpečnost znamená. Je tak běžné, že člověk s postižením, který se dopustil méně závažného deliktu, je podle názoru soudu nebezpečný a musí strávit i několik let v psychiatrické léčebně. To se mohlo stát i panu Jiřímu. Ten není žádným násilníkem, s lékaři bez problémů spolupracoval a nic nebránilo tomu, aby se léčil ambulantně. Bez právní pomoci MDAC a Ligy by však hrozilo, že bude v léčebně držen daleko déle.
„V zahraničí se pro posouzení rizika recidivy násilného jednání člověka s duševní nemocí používají speciální objektivizující metodiky, např. HCR-20 nebo jiné nástroje. V České republice je toto posouzení založené na subjektivním odhadu znalce. To vytváří prostor pro chybné závěry s možnými fatálními důsledky“ uvádí právnička MDAC a Ligy Zuzana Durajová.
Délka trestu odnětí svobody musí odpovídat okolnostem a být přiměřená závažnosti trestného činu. Naproti tomu pachatelům s duševní nemocí může soud uložit ochranné léčení, které je sice omezeno na dva roky, ale lze jej opakovaně prodlužovat. V extremním případě tak může člověk s postižením strávit v psychiatrické léčebně proti své vůli i celý svůj život, a to bez ohledu na závažnost spáchaného protiprávního činu.
Bližší informace o případu poskytne:
Zuzana Durajová, právníčka MDAC a Ligy, tel.: 545 210 446
e-mail: zdurajova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info, www.reformaopatrovnictvi.cz.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz.
