Krajský soud v Brně zamítl sérii návrhů na předběžná opatření, která ženám měla zajistit zdravotní péči u domácího porodu. Podle soudce Michala Ryšky ženám soud nepomůže, protože v Česku chybí zákony a díru v legislativě může vyplnit jen stát.
„Civilní soud nemůže v rámci své rozhodovací činnosti obcházet absenci obecně závazného právního předpisu a konstituovat snad dokonce podmínky pro provádění domácích porodů,“ odůvodnil krok Ryška.
Na Krajský soud v Brně se v posledních týdnech obrátily nejméně dvě ženy, které se u něj domáhaly vydání předběžného opatření. To by jim zajistilo péči porodní asistentky u plánovaného domácího porodu.
„Vím o dvou ženách, z nichž jedna podávala opakovaný návrh, protože poprvé jí byl zamítnut z formálních důvodů,“ řekla iDNES.cz Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která ženám poskytla právní rady. U první z nich soud nevyhověl usnesením z 2. května, u druhé pak její návrh soud zamítl 30. dubna.
„Žena má obecně právo na asistovaný domácí porod ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ konstatuje v tiskové zprávě soudce Michal Ryška a dodává, že pokud má stát zajistit respektování práva ženy na soukromý život, pak takovou povinnost dosud nesplnil. „Vystavuje se proto případnému riziku nastoupení mezinárodní odpovědnosti za porušení závazků plynoucích z Úmluvy,“ varoval Ryška.
Soud je poslední šance, tvrdí žena, která bude rodit doma
Podle brněnské porodní asistentky Ladislavy Ryšavé spory vznikají kvůli tomu, že krajské úřady v celém Česku odmítají udělovat soukromým asistentkám registraci k vedení plánovaného domácího porodu. „Je to patový stav. Stát nastavil takové podmínky, které jsou pro porodní asistentku mimo porodnici nesplnitelné,“ řekla iDNES.cz Ryšavá s tím, že měsíčně se na ní s žádostí o vedení domácího porodu obrací několik žen.
Jedna z žen, které se obrátily na Krajský soud v Brně, iDNES.cz potvrdila, že se s největší pravděpodobností odvolá. Případem se proto nejspíš bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. „Jestliže i soud dospěl k závěru, že žena má právo na asistovaný domácí porod jako součást práva na ochranu soukromého života podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která má v našem právním řádě sílu ústavního zákona, pak není podle mě možné, aby mi současně odepřel soudní ochranu před zásahem do tohoto práva,“ sdělila Kristýna Rytířová.
Na soud se Rytířová obrátila, protože pro ni představoval poslední možnost legálně získat zdravotní péči pro porod doma. „Jelikož máme jednadvacáté století, je pochopitelné, že chci porodit za účasti porodní asistentky, tedy vysokoškolsky vzdělané zdravotnice, a ne se ocitnout zcela mimo systém zdravotní péče,“ míní žena.
Návrhů na předběžné opatření přibývá, ženy volí jednotný postup
Brněnské pokusy matek o předběžné opatření nejsou jedinými. Liga lidských práv eviduje další tři případy v Praze. O jednom rozhodoval pražský městský soud v polovině ledna. Návrh sice zamítl, soudkyně ale zároveň konstatovala, že pokud porod nemůže vést soukromá asistentka, mají ženy právo domáhat se péče u jejich spádové nemocnice (více o rozhodnutí Městského soudu v Praze čtěte zde).
Podle Candiglioty se ženy domlouvají na společném postupu, aby jejich tlak na změnu byl silnější. „Dá se říci, že to máme koordinované, ale ženy o sobě vzájemně neví, protože jim neposkytuji osobní údaje,“ řekla právnička.
Stížností na domácí porody se v únoru vůbec poprvé zabýval i Ústavní soud. Ani on matce, která rodila doma, nevyhověl. Odůvodnění rozhodnutí však rozdělilo ústavní soudce, protože zatímco soudkyně Eliška Wagnerová vyzvala k diskusi nad domácími porody, její kolegové a kolegyně konstatovali, že takový názor není stanoviskem Ústavního soudu, ale pouze postojem Wagnerové (více o sporu ústavních soudců čtěte tady).
Ministr zdravotnictví Leoš Heger nejprve nebyl domácím porodům příliš nakloněn a zastával názor odborných společností, které plánované domácí porody zcela odmítají. Po tlaku ze strany porodních asistentek a matek však nechal zřídit pracovní skupinu, která má hledat kompromis. Zatím se zdá, že jím budou porodní domy (více o plánech ministerstva zdravotnictví čtěte zde).
Zprávu vydal iDNES 10. května 2012, autorkou článku je Hana Válková.
