Nedávný průzkum společnosti EDUin v kampani Česko mluví o vzdělávání odhalil představy a očekávání veřejnosti o vzdělávání národa a české škole. Je důležitější předávané penzum encyklopedických znalostí, nebo výchova k hodnotám a tradicím? A co znamená PR vaší školy? Inspirujte se ve vývoji a modernizaci vaší školy.
Autorkou článku je Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv. Zprávu vydal 1. 10. 2013 časopis Řízení školy.
Škola se stala institucí, která je otevřeným výchovně-vzdělávacím centrem nejen pro žáky, ale i rodinu a veřejnost v jejím okolí. A nemusí o sobě dát vědět pouze svou webovou stránkou, ale také třeba získáváním různých ocenění a certifikátu, například Certifikát Férová škola od Ligy lidských práv1 nebo osvědčení Rodiče vítáni od společnosti EDUin,2 a tedy sdílením svého profilu na jiných webech. Obsah tohoto profilu mohou nachystat žáci školy například v rámci projektové výuky. Rodiče získají další spojení se svou školou a škola samotná vysílá signál aktivity a otevřenosti.
Očekávání veřejnosti
Jak vůbec (nejen rodičovská) veřejnost smýšlí o dnešní škole? Rozhodně ne jako o uzavřené instituci pouze pro žáky či některé vybrané skupiny žáků. Naopak, vizí je mít otevřené vzdělávání pro všechny, celoživotní, flexibilní a teoreticko-prakticky propojené.
Jeden z výstupů z kampaně Česko mluví o vzdělávání je deset kroků k naplnění této vize na straně školy a na straně státu.
A jaké cíle vzdělávání tedy veřejnost očekává? Spíše etické hodnoty nežli encyklopedické znalosti. 22,4 % z 512 dotazovaných osob v kampani Česko mluví o vzdělávání se shodlo na hodnotovém profilu člověka morálního a odpovědného, který si hledá svou individuální cestu, následuje s 18 % člověk tolerantní a solidární, který chápe důležitost vztahů a dále s 15,4 % motivovaný a celoživotně se vzdělávající pracující člověk.
Vzpomeňte na film Marečku, podejte mi pero a mistra Jiřího Kroupu, který pod kolektivním nátlakem podstoupil profesní vzdělávání, ale nezapomněl ani na toleranci a solidaritu ke svým blízkým a odpovědně dotáhl své vzdělávání do konce. Tato představa je obdobná, jen škola a vzdělávání nejsou tak formální a uzavřené. Zapomeňte na výuku v lavicích. Dnes se vzdělává na koberci nebo v přírodě a učitel nestojí v popředí, ale provází edukačním procesem. Je to velmi náročný proces, protože právě apel 22,4 % dotazovaných v kampani na člověka, který si hledá svou individuální cestu, znamená, že učitel má ve třídě asi 20 různých osobností, kterým musí nabídnout 20 různých cest ke vzdělání, a tedy umět modifikovat jeden vzdělávací obsah. Vzdělávání je podobné jako jiné služby, například restaurace dnes reagují na poptávku vegetariánů či lidí s alergií na lepek, a oblíbené jsou ty, které nabízí něco navíc – příjemné prostředí a usměvavý personál.
Směrem ke zvyšování kvality
1. Manažerský přístup vedení školy
Ředitel(ka) školy už dávno není učitel(ka), který ve volném čase mezi výukou tělocviku nebo výtvarky odbíhá k manažerování školy. Učení jde stranou a na prvním místě je organizace a provoz školy. Ukazuje se, že pro dlouhodobé plánování se ředitel(ka) neobejde bez vize školy a vypracování strategie. Základní otázkou je: jaká naše škola chce být, jaká a kde bude třeba za 5 let?
„Pokud se ředitel školy rozhodne transformovat školu směrem ke zvyšování kvality vzdělávacího procesu, měl by si v první řadě uvědomit, že se rozhodl pro velmi charakteristický styl řízení. Musí být vnitřně přesvědčen o nutnosti změn v oblastech efektivity, otevřenosti, inovativnosti, týmové spolupráce, personálního řízení a strategického plánování. Dobře fungující prostředí moderní školní instituce není snadné vytvořit a je nutné si uvědomit, že se jedná o otevřený proces,“ říká Vladimíra Foist, ředitel školy ZŠ Poběžovice.
2. Vzdělávání pedagogů
Vzdělávání celoživotní a odborné je základem profesního vývoje. Nejde pouze o návštěvu semináře či kurzu. Nápomocí učiteli může být i hospitace kolegy ve výuce s následnou analýzou a rozhovorem, který by měl směřovat k podpoře kolegy a doporučení do budoucna, nikoliv k vzájemným pomluvám v pedagogickém sboru. Učitel se může zaměřit na krátkodobou spolupráci s externistou, například 5 setkání s koučem, který ho doprovází v otázkách profesního vývoje. Nebo delší spolupráce s mentorem či supervizorem, který zná dobře učitelské povolání a dokáže být podporou i rádcem, jak se zlepšovat. Například supervize se v sociálních službách využívá jako prevence syndromu vyhoření a řešení úskalí spojených s každodenním výkonem náročné práce pomáhající profese. I ředitel(ka) školy je specialista, který se stará o personální politiku uvnitř školy.
3. PR – public relations neboli vztahy s veřejností
Odpověď na otázky týkající se této oblasti odhaluje kampaň Česko mluví o vzdělávání. Veřejnost je klientela školy. Jak sladit očekávání s nabídkou v možnostech legislativy a systému českého školství? Na to není jednoznačná odpověď.
Škola informuje veřejnost zejména prostřednictvím webových stránek nebo informacemi u zřizovatele školy (obec, kraj). Základem jsou kontakty a Školní vzdělávací plán, který představuje výše zmiňovanou vizi školy zaměřenou na žáka a vzdělávací proces. Často nechybí aktuality z dění školy či fotogalerie.
Veřejnost vnímá citelně otevřenost, formálnost školy, a to nejen z webu, ale zejména z osobního kontaktu. Třídní schůzky nemusí být pouze povídání s rodiči, ale divadelní představení žáků a rodičů pro širokou veřejnost či etnomarket spojený s exotickým pohoštěním pro rodiče. Propojení zřizovatele školy a obce může být širší. Vzpomeňte na nedávné povodně. Školy poskytly nejen azyl lidem postiženým záplavami, ale následně také zorganizovaly benefiční koncerty a představení s výtěžkem na jejich podporu. Školy mohou získávat různé certifikáty a ocenění, být na dalších sdílených webech apod.
Buďte vidět
S touto novinkou přichází také Liga lidských práv. Na svém novém webu http://www.mapaferovychskol.cz nabízí interaktivní mapu škol, které představují příklady dobré praxe, doplněné výtvory žáků, například reportážemi, které sami natočili.
Takto mohou školy prezentovat svou otevřenost, prevenci šikany, týmovost třídních kolektivů, ale zejména příklady integrace různých skupin žáků a poskytnout tak návody pro jiné školy, které o integraci uvažují nebo s ní nemají dobrou zkušenost. Tato interaktivní mapa si klade za cíl podělit se o zkušenosti a sdílení kontaktů na různé služby nebo neziskové organizace v regionu. Může se zapojit nejen personál školy, ale také žáci, aby o své škole dali vědět okolí.
Jak se do projektu můžete zapojit?
Na webových stránkách je výzva k zapojení. Nejprve můžete jednoduše registrovat svoji školu a následně vkládat příklady dobré praxe. Není třeba složitě popisovat celý příběh, pouze vyplnit jednoduchý dotazník a můžete přidat důkazní materiál, který vytvoří právě vaši žáci. Cílem je sesbírat 365 příkladů dobré praxe ve školním roce 2013/2014 a dát nejen veřejnosti, ale také zákonodárcům najevo, že české školství není ještě ztraceno, jen na něm musíme společně pracovat a inspirovat se navzájem. Dejte o sobě vědět! Navštivte www.mapaferovychskol.cz nebo kontaktujte koordinátora výzvy Marka Zemského mzemsky@llp.cz nebo tel. 545 210 446. Těšíme se na spolupráci.
***
