České zdravotnictví podle Ligy lidských práv potřebuje nezávislý monitoring zaměřený na práva pacientů, důstojné zacházení a respektování jejich svobodné volby. Dalo by se tak prý předejít některým případům s vážnými následky, případně se soudní dohrou. Jednou z možností je podle ligy větší zapojení a posílení pravomocí neziskových a nevládních organizací, například ve spolupráci s ombudsmanem.
Zprávu vydala dne 4. prosince 2013 agentura ČTK.
„Chtěli bychom otevřít diskusi s odborníky a hledat nějaký jiný systém, který by byl efektivnější,“ řekla dnes novinářům právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. První panelová diskuse o právech pacientů a roli státu v monitorování zdravotnických služeb se ve čtvrtek uskuteční v brněnském divadle Husa na provázku. Liga chce posléze vydat také systémové doporučení s návrhem vhodného modelu.
Stížnosti na poskytovatele zdravotních služeb v současnosti řeší krajské úřady. Ombudsman se může přímo zabývat okolnostmi výkonu ochranného léčení, například protialkoholního a sexuologického. Ročně dostává několik podobných podnětů, přičemž celkový počet podnětů z poskytování zdravotních služeb je asi 150. Dále pracovníci kanceláře ombudsmana provádějí takzvané systematické návštěvy míst, kde jsou lidé omezeni na svobodě, a to jak v reakci na podněty, tak preventivně.
„Takto jsou podle interního plánu navštěvovány psychiatrické nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, ale mohou to být i oddělení nemocnic. Naposledy byly navštěvovány tzv. kojenecké ústavy a všechny dětské psychiatrické nemocnice,“ uvedla Marie Lukasová z kanceláře ombudsmana.
Podle aktivistů bránící lidská práva by se pravidelné monitorování mělo týkat všech nemocnic a také třeba porodnic. Právě tam podle advokátky a právní ředitelky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty dochází k vážným zásahům do práv rodiček. Porodníci prý například některé zákroky provádějí i přes nesouhlas žen. „Je s nimi zacházeno jako s věcí, která nemá žádná práva. Psychiatrické léčebny kontroluje aspoň ombudsman, ale porodnice nekontroluje vůbec nikdo,“ uvedla Candigliota.
Aktivisté hledají inspiraci pro vhodný model v cizině. V Bulharsku podle Durajové kontroluje některá zařízení Helsinský výbor, který k tomu má zákonné zmocnění. V Srbsku pomáhají ombudsmanovi vybrané neziskovky.
„Spolupráce s neziskovými organizacemi je velmi důležitá, otázkou je její forma. Odpověď vychází částečně ze zákona té které země,“ uvedla Lukasová. Český ombudsman podle ní s neziskovými organizacemi spolupracuje na úrovni předávání poznatků a zkušeností. Lidé z neziskového sektoru se již nyní stávají odbornými externisty, případně se účastní některých systematických návštěv. „Posílit chceme především tematické setkávání s nevládními organizacemi,“ doplnila Lukasová.
