Současné právní předpisy podle ombudsmanky poskytovatelům zdravotních služeb neumožňují stanovení jakékoli úhrady, byť sloužící pouze k pokrytí nákladů, za umožnění přítomnosti jakékoli blízké či rodičkou určené osoby u porodu.
Zprávu vydal Deník referendum dne 29. října 2014.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se zastala rodičů ve sporu s nemocnicemi o poplatek za přítomnost doprovodu a prohlásila ho za nezákonný. Na ombudsmanku se obrátila žena, která si stěžovala, že ve Fakultní nemocnici Brno byla nucena zaplatit poplatek za přítomnost duly u porodu. Nemocnice vybírají poplatky za přítomnost otce nebo soukromé porodní asistentky.
Ludmila Benešová si stěžovala na vysoký poplatek za přítomnost duly u porodu, který Fakultní nemocnice Brno nastavila třikrát vyšší než za doprovod otce. Ludmila Benešová k tomu říká: „Již od počátku těhotenství jsem věděla, že u porodu budu chtít mít dulu, protože vím, že pocit bezpečí, který mi dula může zajistit, přispívá k hladkému průběhu porodu. Hledala jsem nejbezpečnější cestu pro sebe i miminko.“ Cenu stanovenou nemocnicí považovala stěžovatelka za neadekvátní a jdoucí proti zájmům rodiček a jejich dětí.
Podle Adély Lančové z České asociace má přítomnost duly, speciálně vyškolené k poskytování psychické a emoční podpory rodičce, velmi pozitivní vliv na porod. „Mezinárodní výzkumy dokládají, že ženy, které během porodu nepřetržitě podporovala dula, měly o 31 % nižší pravděpodobnost užití analgezie, o 50 % nižší pravděpodobnost užití syntetického oxytocinu nebo o 45 % nižší pravděpodobnost císařského řezu,“ zdůrazňuje.
Kristýna Rytířová, členka Nesehnutí a právnička, která se zabývá zdravotnickým právem, připomíná, že český právní řád upravuje práva pacientů. Rodička má podle ní právo, aby ji u porodu doprovázela osoba, kterou si zvolí, tedy i dula. „A nikde ze zákona o zdravotních službách nevyplývá, že by toto právo mohla nemocnice zpoplatnit,“ dodává Rytířová.
Podle ní jde o stejnou situaci, jako kdyby museli platit rodiče za přítomnost u svého hospitalizovaného dítěte nebo kdyby byla povinnost platit za návštěvy v nemocnici. Rytířová proto nabádá rodiče k opatrnosti při podpisu smlouvy s nemocnicí: „Některé nemocnice mají smlouvy koncipované tak, že jsou po právní stránce pro rodiče nevýhodné, proto určitě není dobré podepisovat smlouvu během porodu a vždy je třeba si ji důkladně přečíst.“
Ludmila Benešová se na ombudsmanku obrátila po té, co neuspěla se svou stížností u nemocnice a následně ani u Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Ombudsmanka ji dala za pravdu, když poplatky za přítomnost osoby určené rodičkou u porodu označila za nezákonné.
Ve stanovisku veřejná ochránkyně práv uvádí: „Současné právní předpisy poskytovatelům zdravotních služeb neumožňují stanovení jakékoli úhrady, byť sloužící pouze k pokrytí nákladů, za umožnění přítomnosti duly (ale v zásadě jakékoli blízké či rodičkou určené osoby) u porodu.“ Šabatová tak nepřímo sděluje, že rovněž poplatky vybírané za přítomnost otce nebo soukromé porodní asistentky nemají oporu v zákoně.
