Na konci minulého roku sedmičlenný senát Evropského soudu pro lidská práva zamítl stížnost dvou českých žen, které si stěžovaly na to, že Česká republika znemožňuje péči porodní asistentky při domácím porodu. Stěžovatelky paní Dubská a paní Krejzová ovšem podaly žádost o postoupení případu velkému senátu a této žádosti bylo 1. 6. 2015 vyhověno. O případu domácích porodů tak znovu rozhodne 17 soudců.
Přestože Soud v „první instanci“ uznal, že došlo k zásahu do práva žen na ochranu soukromého života a že porodnická péče je u nás z mnoha ohledů problematická, přesto podle něj Česká republika práva žen neporušila, neboť přístup k domácím porodům není v rámci evropských států jednotný a stát proto ve své zdravotní politice požívá určitou míru uvážení.
„Rozhodli jsme se podat žádost o postoupení věci velkému senátu, protože pro to byly zcela splněny podmínky Úmluvy. To znamená, že případ vyvolává závažnou otázku týkající se výkladu Úmluvy a také došlo k odklonu od předchozí ho soudního rozhodnutí v obdobné věci,“ vysvětluje Adéla Hořejší, právní zástupkyně stěžovatelky Krejzové. Soud se v případě českých stěžovatelek odchýlil od případu Ternovszky proti Maďarsku, ve kterém bylo shledáno právo ženy na domácí porod, přestože situace u nás byla podobná a Česká republika také pod hrozbou sankce odrazuje zdravotníky od poskytování péče u porodu doma.
Postoupení velkému senátu je zcela výjimečný postup a ze statistiky Soudu vyplývá, že jen 5,16 % těchto žádostí je vyhověno, z toho jsou 2,06 % žádosti jednotlivců, zbytek žádosti států. „V řízení proti České republice bylo velkým senátem posouzeno jen několik málo případů. Nejznámější je případ D. H. proti České republice, který shledal diskriminaci romských dětí ve vzdělávání, přestože malý senát porušení práv neshledal. „Věříme, že tak tomu bude i v našem případě, neboť svévolné odpírání zdravotní péče ženám a jejich dětem při porodu, přestože je studiemi prokázána bezpečnost takové péče a ženy jsou ochotny si ji samy zaplatit, zjevně odporuje lidským právům,“ myslí si Zuzana Candigliota, právnička druhé ze stěžovatelek.
Obě právničky jsou členkami Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která letos začala fungovat za účelem zlepšení systému porodnictví a respektování práv rodiček. Tato skupina by měla pomoci naplňovat požadavek soudu v rozsudku Dubská a Krejzová, „že by orgány dotčeného státu měly příslušné předpisy podrobovat neustálému přezkumu, jenž zohlední lékařský, vědecký a právní vývoj.“ Skupina je zastoupena lidmi různých odborností, na rozdíl od předchozích pracovních skupin při Ministerstvu zdravotnictví, které byly ovládány lékaři, kteří neměli zájem na změnách porodnictví a rozšíření možnosti volby žen.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Adéla Hořejší, advokátka zastupující stěžovatelku paní Krejzovou, tel. 776 696 656, e-mail: adela.horejsi@horejsilegal.cz
Další informace:
Popis případu stěžovatelky Dubské naleznete zde.
Článek biostatističky Markéty Pavlíkové k problematickým postupům v českém porodnictví včetně problematiky poporodní hospitalizace a ambulantního porodu naleznete zde.
Tiskovou zprávu Evropského soudu pro lidská práva k postoupení případu velkému senátu naleznete zde.
Rozsudek „malého“ senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti České republice naleznete zde a tiskové prohlášení českého ministerstva spravedlnosti k rozsudku zde.
Tiskovou zprávu zástupců stěžovatelek k vyhlášení prvního rozsudku naleznete zde.
