Na univerzitách studuje každé čtvrté dítě vyrůstající v rodině. Z dětských domovů jde ale na vysokou školu jen každý 170. Na malý počet vysokoškoláků z ústavů upozorňují i učitelé. Mnohdy totiž nejde o studijní předpoklady, ale o nedostatek podpory a chybějící zázemí.
Zprávu zveřejnil server ČT24.cz.
Pro přípravu na univerzitní studium nejsou důležité jen znalosti, ale i motivace. Právě ta dětem z dětských domovů mnohdy chybí. Podle předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Kláry Laurenčíkové si děti v domovech stěžují mimo jiné na to, že jim chybí pomoc už v předškolní přípravě, jako je například zpracování domácích úkolů. „Byly také nabádány k tomu, aby si po deváté třídě zvolily raději nějaký jednodušší učební obor a tím uspíšili svůj odchod z ústavního zařízení,“ dodává.
Podle samotných dětí je při výběru studia problém i v umístění domova. Učiliště bývají většinou blíž a „jít na učňák“ je navíc zaběhnutá konvence. Dětský domov pak ale děti mnohdy opouští s nedostatečným vzděláním a špatnou přípravou do života. To je také jeden z důvodů, proč nakonec nepracují a končí na ulici. Potvrzují to i azylové domy, které hlásí nárůst bezdomovců, kteří prošli právě dětským domovem.
Pokud jsou ale děti snaživé, někteří vychovatelé se je naopak snaží přemluvit, aby šly raději na střední školu. Čtyřiadvacetiletý Radek Laci strávil v dětském domově celý život a původně se chtěl také vyučit, ke studiu ho musel dotlačit ředitel. Děti, které se rozhodnou studovat, jsou totiž v domově paradoxně za černé ovce. Radek ale nelituje, letos v červnu ukončí magisterské studium marketingu a vzdělávat se chtěl ještě dál: „Snažím se připravit na odchod z domova. Ačkoliv mám vysokou školu, tak jsem se chtěl naučit i jazyk nebo se realizovat v psychologii či sociální politice.“
U vedení domova v České Lípě, kde žije, ale tentokrát narazil. „Podle zákona se musíš připravovat na budoucí povolání, což kurz španělštiny není. V tomto případě ti nemohu prodloužit smlouvu o dobrovolném pobytu,“ napsala mu ředitelka Ilona Hellerová. Pokud děti studují, může jim přitom dětský domov přispívat až do 26 let. O peníze za školu nejde. Radkovi ji neplatí dětský domov, ale nadace. „Podmínky splňuje, když bude v prezenčním studiu, tak by se nemělo hledět na to, jestli je to jedna vysoká škola, nebo dvě,„ tvrdí právnička Ligy lidských práv Anna Hofscheiderová. Podle ředitelky je ale Radek na budoucí zaměstnání připravený dost a druhá vysoká škola by mu už kvalifikaci nezvýšila.
