Dcera naší klientky má lehké mentální postižení. V září 2013 nastoupila na základní školu, kde potřebovala asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Klientka pro svou dceru chtěla asistenta pedagoga i ve školní družině a na škole v přírodě, na což má podle zákona právo.
Škola nebyla schopna zákonné požadavky naplnit. Naopak požadovala po klientce, aby si zajistila a hradila osobního asistenta sama, a odmítla asistenci klientky své dceři na škole v přírodě. Namísto zajištění pomoci škola kontaktovala orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pracovnice OSPOD Brno-Židenice podala k soudu návrh na zahájení řízení o nařízení výchovného opatření z důvodu údajně špatné komunikace klientky se školou. OSPOD ihned sáhl po nejtěžším kalibru, který má k dispozici – obrátil se na soud – bez toho, aby s klientkou konzultoval, v čem shledává nedostatky v její péči, což je v přímém rozporu se zákonem. OSPOD ovšem neměl s klientkou ani co projednávat, neboť ze všech důkazů vyplývalo, že o dceru pečovala ve všech směrech řádně. Klientce tak bezdůvodně hrozilo odebrání dcery a její umístění do ústavní výchovy.
Klientce jsme pomohli s podáním stížnosti proti OSPOD. Nesprávnost úředního postupu OSPOD konstatoval nadřízený orgán, který uvedl, že: „… celkový souhrn podkladů spisové dokumentace ukazuje nejen na hrubě nesprávný, ale přímo nezákonný postup pracovnice práva Vaší dcery. Pracovnice povětšinou nehájila zájmy dítěte, nýbrž valná část její „sociální práce“ s rodinou spočívala ve vyvíjení nátlaku na Vás jakožto matku individuálně integrované žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami…“
Pochybení OSPOD konstatovala i veřejná ochránkyně práv a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Otec nezletilé, který nežije ve společné domácnosti, nikdy nezaznamenal důvody, proč by měla být jeho dcera matce odebrána. Domnívá se, že klientka o jejich společnou dceru pečuje dobře a svědomitě a že dcera k ní má velmi dobrý a úzký vztah. Důvodem odebrání dítěte měla být špatná spolupráce se školou a to, že pracovnice nevidí jiný způsob, jak problém řešit. OSPOD svůj postoj nepřehodnotil ani přesto, že klientka sama učinila kroky k dosažení konstruktivní dohody se školou a situace již tak byla vyřešena. Pracovnice OSPOD pouze povýšeným a zastrašujícím způsobem hrozila klientce odebráním dcery do ústavní péče.
S ohledem na hrozbu odebrání dcery byla klientka nucena si zajistit služby advokáta specializujícího se na rodinné právo, což pro ni představovalo nemalou finanční zátěž přes 35.000 Kč. Když bylo nakonec řízení po dvou letech na návrh OSPOD zastaveno, Městský soud v Brně klientce nepřiznal náhradu nákladů řízení. Po podaném odvolání a zrušení výroku odvolacím soudem městský soud znovu rozhodl, že OSPOD nelze zavázat k náhradě nákladů řízení jinému účastníkovi.
Liga lidských práv nabídla klientce zastupování v řízení o náhradě škody a nemajetkové újmy. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice uznalo, že OSPOD pochybil, ale přiznalo klientce pouze minimální zadostiučinění ve výši 10.000 Kč. To ani zdaleka nepokrylo čas, který klientka strávila brojením proti postupu OSPOD, natož aby jí kompenzovalo i způsobené útrapy. Ministerstvo zcela odmítlo klientce uhradit náklady, které vynaložila na advokáta. Klientka proto podala žalobu k soudu a domáhala se další náhrady nemajetkové újmy ve výši 30.000 Kč a vynaložených nákladů na advokáta.
Obvodní soud pro Prahu 2 (soudkyně Jana Hercíková) zcela překvapivě žalobu zamítl s tím, že se OSPOD žádného nesprávného úředního postupu nedopustil. Proti rozsudku bylo podáno odvolání a Městský soud v Praze (soudci Irena Nosková, Zoja Dvořáková a Zdeněk Lehovec) naopak shledal nesprávný úřední postup. Podle soudu OSPOD postupoval zjevně v rozporu s tím, co mu ukládá zákon o sociálně-právní ochraně dětí, a postupoval nepřiměřeně. Podle odvolacího soudu:
„…důvodem podání návrhu nebyla konkrétní zjištění OSPOD o nedostatcích v péči o nezletilou, ale snaha napomoci škole v šikanózním postupu vůči žalobkyni jako matce nezletilého dítěte, které s ohledem na svůj zdravotní stav potřebovalo tomu odpovídající speciální přístup, matka však nechtěla nechat nezletilou vzdělávat v segregované škole a snažila se zajistit podmínky pro její vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu.“
Přestože odvolací soud nepochyboval o tom, že klientka byla vystavena zraňující situaci a vznikla jí nemajetková újma, přiznal jí na zadostiučinění pouhých dalších 10.000 Kč (za dva roky řízení tedy klientka celkem získala 20.000 Kč). Dalších 20.000 Kč za nemajetkovou újmu jí soud nepřiznal s absurdní argumentací, že v řízení o výchovném opatření byla zastoupena advokátem, tudíž nečelila návrhu OSPOD sama a bez kvalifikované pomoci. Náhradu škody za toto zastoupení advokátem jí ale nepřiznal. Stejně tak jí nepřiznal náklady řízení za samotné odškodňovací řízení, protože její žaloba byla jen částečně úspěšná.
Když celý příběh shrneme: Klientka byla dva roky vláčena po soudech, hrozilo jí odebrání dítěte a žila v neskutečném stresu. Za právní služby vynaložila přes 35.000 Kč. Nakonec bylo soudně uznáno, že řízení bylo šikanózní, ale klientka získala na „odškodnění“ pouhých 20.000 Kč, tedy mnohem méně než byla nucena vynaložit za právní služby.
A ještě perlička na závěr: Klientka se dotazovala Ministerstva práce a sociálních věcí, zda po vinících nesprávného úředního postupu Lence Zatloukalové a Milanu Trávníčkovi z OSPOD Brno-Židenice, z nichž jeden sepsal a druhý podal nezákonný návrh na výchovné opatření, byla vymáhána vyplacená částka odškodnění (v rámci tzv. regresní úhrady). Pracovnice ministerstva Šárka Klinská klientce odpověděla, že nejenže po nich nic vymáháno nebude, ale že jejich označením za „viníky“ se klientka mohla dopustit zásahu do osobnostních práv těchto úředních osob, proto jim přípis byl poslán na vědomí. Asi aby klientku mohli žalovat?!
Chceme docílit spravedlivého řešení a obracíme se na Nejvyšší a Ústavní soud. Nejde pouze o tento případ, ale rovněž o jiné podobné případy. Naším cílem je:
- aby rodiče poškození šikanózním postupem OSPOD obdrželi od státu odpovídající zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu,
- aby jim kromě toho byla uhrazena plná výše nákladů, které odůvodněně vynaložili na právní služby,
- aby byly volány k odpovědnosti osoby, které postupovaly nezákonně.
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá problematikou zbytečného odebírání dětí z rodin, jejich umisťování do ústavů a nezákonných postupů OSPOD. Pomozte nám zabránit těmto situacím do budoucna a podpořte naši kampaň. Podpořte změnu, kterou ve společnosti potřebujeme. Děkujeme!
Vyjádření naší klientky:
„Tímto bych chtěla všem zaměstnancům Ligy lidských práv velmi poděkovat za pomoc a podporu, kterou mi poskytli a stále poskytují. Je důležité vědět, že máte někoho na své straně, že se za vás a vaše práva postaví, když státní instituce, která má dodržovat zákon, jej nedodržuje. Jsem matka samoživitelka, sama pečuji o zdravotně postiženou dceru, nemáme finanční prostředky navíc a státní instituce místo pomoci se nás snaží ještě více poškodit. Proto jsem vděčná Lize lidských práv, že se zastane lidí v nouzi a pomůže jim získat zpět ztracenou důvěru v platnost práva. Na základě nesprávného úředního postupu OSPOD trvá opatrovnický soud a místo řešení zvýšení tak potřebného výživného, na které dcera čeká již 3 roky, se řeší neoprávněný a neodůvodněný návrh OSPOD, který může vyústit odebráním dcery do ústavní výchovy. Proto jsem nesmírně vděčná právníkům Ligy lidských práv, že mi pomáhají situaci napravit.“
Podniknuté kroky:
březen 2017 > Podána žaloba na Ministerstvo práce a sociálních věcí na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem OSPOD
únor 2018 > Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu jako nedůvodnou zamítnul
duben 2018 > Proti rozsudku soudu jsme podali odvolání
srpen 2018 > Odvolací Městký soud v Praze shledal v jednání OSPOD nesprávný úřední postup, přiznal jí však pouze symbolické finanční zadostiučinění
listopad 2018 > Podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu
prosinec 2018 > Podali jsme stížnost k Ústavnímu soudu
