Případ Ťupa proti České republice poukazuje na praxi nedobrovolné hospitalizace psychiatrických pacientů v České republice. Evropský soud pro lidská práva zjišťoval, zda došlo k naplnění podmínek pro detenci stěžovatele a také zkoumal otázku odpovědnosti zdravotnického zařízení v případě porušení povinnosti oznámit nedobrovolnou hospitalizaci ve stanovené lhůtě. Rozsudek upozornil na nedostatky v řízení, zejména příliš velkou míru formalismu a nevyvážené postavení jednotlivých účastníků. Autorka se v komentáři zaměřila na konkrétní problematické aspekty rozsudku a v závěru zdůraznila nutnost změny přístupu soudů i samotných lékařských pracovníků.
