Otec vypracovává znalecký posudek na práci svého syna, který je obviněn z trestného činu. Zní to jako nesmysl? Přesto k tomu došlo. S takovým případem se setkala Liga lidských práv. Podle ní by se pravidla pro práci soudních znalců měla zpřísnit. Ministerstvo spravedlnosti už na změnách pracuje, zatím ale tají podrobnosti.
„Proti špatné práci lékařů-soudních znalců není obrany. Člověk, kterého poškodili, nemá dovolání,“ říká na základě čtyřicetileté praxe advokátka Marie Cilínková, která se specializuje na spory pacientů o náhradu škody na zdraví.
Znalce totiž nikdo nekontroluje a neodvolává, podle advokátky od roku 1989 o kulaté razítko znalce nikdo nepřišel. „Dozvěděli jsme se o případu, kdy jeden znalec vypracoval v jednom případě zcela různé znalecké posudky pro obě strany sporu. Upozornili jsme na to, nic se ale nestalo, ten člověk je znalcem dál,“ líčí Cilínková.
Zaujatost se nepřiznává
Právníci Ligy lidských práv ve spolupráci s nezávislými odborníky prostudovali několik desítek znaleckých posudků, které jim poslali účastníci soudních sporů. Odhalili v nich mnoho nedostatků. „Znalci často dělají posudky mimo obory, pro které mají kvalifikaci,“ upozorňuje na jeden z problémů právník ligy David Zahumenský.
Může se tak stát, že posudek po zranění pacienta vypracovává místo traumatologa třeba lékař-internista. Tento jev potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle něj ale bývají na vině i soudci. „Mnohdy zadávají posudky bez ohledu na obor, znalec jako znalec,“ říká Kubek. Co liga a právníci navrhují
– měla by vzniknout profesní komora soudních znalců, která by dbala na jejich kvalifikaci, kontrolovala jejich práci a udělovala jim tresty v případě, že nebudou pracovat řádně
– kritéria kvality práce znalců má stanovit zákon či vyhláška (nezaujatost, uvádění zdrojů, z nich znalec vycházel, nepřekračování kvalifikace a podobně)
– znalci by měli být lépe odměňováni: 350 Kč za hodinu není částka, která by ke znalecké práci nalákala špičky jednotlivých oborů
– znalcem by se odborník stával jen na určitou dobu, například na pět let; s tím, že by poté musel projít přezkoušením, aby se mu kvalifikace prodloužila
Dalším problémem je podjatost znalců. „V malé zemi jako je Česko je těžké vyloučit, že znalec nemá vztah třeba k velké nemocnici, kterou má posuzovat. Pak by ale měl vždy do posudku uvést, že by mohl být podjatý a jak,“ navrhuje Zahumenský. Kromě tohoto opatření navrhuje liga i několik dalších, například vznik znalecké profesní komory (viz box).
Špatný posudek? Žalujte ho!
S tím ale nesouhlasí profesor Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který je také znalcem. „Nejsem si jist, že by komora znalců nebyla jen další orgán pro orgán,“ říká skepticky Zima. Podle něj je velmi obtížné hodnotit kvalitu posudků, přičemž konečné slovo při posuzování by stejně mohl vyřknout až soud. „Náhradu škody za poškození způsobené špatným posudkem mohou lidé žádat už dnes,“ dodává Zima.
Podle Cilínkové ale žaloby proti znalcům neuspějí. „Pochybení se nedá prokázat, vyviní se tím, že prostě napsali svůj odborný názor,“ hájí zpřísnění pravidel advokátka.
Liga lidských práv volá i po tom, aby špatně pracující znalce mohla potrestat lékařská komora. „To je možné i dnes, komora se zabývá všemi stížnostmi na práci lékařů,“ upozorňuje prezident Kubek.
Zlepšení na obzoru
Mnohé z toho, co Liga lidských práv kritizuje, by se mohlo už brzy vyřešit. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil totiž má do října navrhnout vládě novelu zákona o znalcích. „Měly by se zpřesnit předpoklady pro jmenování znalců i pro jejich vyškrtnutí ze seznamu znalců,“ říká mluvčí resortu Zuzana Steinerová. Znalci by se také museli průběžně vzdělávat a pojistit pro případ, že by při výkonu své funkce způsobili škodu.
„Naším cílem je, aby znalce dělali opravdu ti nejlepší z nejlepších,“ shrnuje nadneseně Pospíšilovy reformní cíle Steinerová. K tomu, zda se zvýší i odměny pro znalce, se ale ministerstvo odmítlo konkrétně vyjádřit.
Článek vyšel dne 23.7.2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
