Článek byl publikován dne 30. 7. 2010 v Lidových novinách.
PRAHA Očkování dětí si nevynucuje u rodičů jenom Česko. Podobně jsou na tom i další východní státy v Evropě. Naopak směrem na západ jsou pravidla volnější – rodiče tam mohou nechat své děti očkovat dobrovolně.
„Podobně jako v západních zemích, tedy Rakousku, Německu, Švýcarsku či Velké Británii, je možné i při principu dobrovolnosti dosáhnout vysoké proočkovanosti populace,“ tvrdí David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv. Právě tato organizace radí ročně desítkám rodičů s povinným očkováním a s tím, co nařizuje zákon.
Povinný systém očkování funguje kromě Česka třeba i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. Podle Ligy lidských práv na rodiče mnohem víc než nařízení povinného očkování zabírá osvětová informační kampaň, která jim dá na výběr, České zdravotnictví však nadále zůstává mezi státy s nejvyšším počtem povinných vakcinací. Zdejší děti si musí v prvních letech svého života nechat píchnout injekci hned proti deseti nemocem.
Jinde v Evropě to bývá mnohem méně. Například v Itálii čtyři, ve Francii dokonce jen tři.
Stát, či rodina? Kdo má vědět, co je pro děti optimální V Česku se za neočkování dětí trestá často pokutami. Ty se mohou vyšplhat až na deset tisíc korun. Nepřímou sankcí jsou ale i další problémy s úřady. Děti pak nepřijmou do některých školek nebo nemohou jet na tábor či školu v přírodě. Podobný systém funguje i v jiných státech. Záhumenský si ale myslí, že by se vše mělo ještě lépe prodiskutovat. „Jsou to přece rodiče, ne stát, kdo má vědět, co je nejlepší pro jejich děti,“ argumentuje.
