Ani po roce od účinnosti nové právní úpravy neubývá zásahů do svéprávnosti osob se zdravotním postižením. Naopak, mnohé z nových rozhodnutí soudů připomínají spíše zbavení než omezení svéprávnosti. Podle Ligy lidských práv je evidentní že ani nový občanský zákoník nezajistil posílení autonomie v rozhodování u lidí s mentálním postižením, či duševní poruchou. Je potřeba připravit další, navazující zákony a metodické materiály, na což se prozatím Ministerstvo spravedlnosti nechystá.
Na kulatém stole, který dne 25. 3. organizovala Liga lidských práv ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, se potkali zástupci nevládních organizací, rodiče dětí se zdravotním postižením, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, krajských úřadů i ministerstev, a další odborníci, aby diskutovali o současné situaci v oblasti právního postavení lidí se zdravotním postižením. Tato akce byla realizovaná v rámci projektu Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00025, jehož realizátorem je Instand, z.ú., v rámci výzvy č. 77 OP LZZ, oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce. Účastníci workshopu u kulatého stolu se shodli na tom, že největšími překážkami v efektivním využívání nové legislativy jsou chybějící komplexní úprava opatrovnictví a nových podpůrných alternativ, ale i nedostatek metodické podpory a vzdělávání pro soudce, opatrovníky, či pečující osoby. Bohužel, zástupkyně Ministerstva spravedlnosti Barbora Záleská potvrdila, že komplexní právní úprava se v tuto chvíli nechystá. Požadovaný opatrovnický zákon měl původně přinést vyjasnění pravomocí opatrovníků i dalších souvisejících otázek, včetně potřebných úprav postavení podpůrců či zástupců z členů domácnosti. Podle zástupkyně ministerstva však bude předložena jen jeho okleštěná verze, která bude řešit pouze technické a finanční zajištění veřejného opatrovnictví.
„Zjistili jsme, že soudy mnohdy neví, jak s novou právní úpravou zacházet. Některé používají téměř formulářový výčet pro vymezení oblastí zásahu do své právnosti a dalších lidských práv. Výsledná podoba je tak v podstatě úplným zbavením svéprávnosti, jen s odlišným názvem. Některé soudy alternativy k omezení odmítají aplikovat vůbec. To jde přímo proti duchu nové právní úpravy, která má být postavena na individuálním řešení situace osoby a nalezení vhodné podpory a pomoci, která by jí byla tzv. šitá na míru“, říká Barbora Rittichová právnička Ligy lidských práv.
„Běžné tedy je, že soudy často přistupují k extrémním zásahům do základních lidských práv, jakými jsou např. zákaz uzavřít manželství, preventivní zastavení rodičovské odpovědnosti nebo práva volit“, dodává Rittichová
Workshop u kulatého stolu se konal týden před zasedáním Výboru pro práva osob se zdravotním postižením v Ženevě, kde bude Česká republika představovat, jak se jí daří implementovat povinnosti stanovené právě Úmluvu OSN. Tento dokument, který stát ratifikoval již v roce 2009, přitom státu ukládá, aby opustil zastaralý systém zásahů do svéprávnosti a každému člověku s postižením poskytnul dostatečnou podporu a ochranu. Na to navázal i nový občanský zákoník, který již neumožňuje zbavit člověka svéprávnosti a naopak přináší nové podpůrné alternativy. Jak se však ukázalo, zatím se tyto alternativy využívají minimálně a soudy často rozhodují v duchu starých paternalistických modelů.
Více informací poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv, e-mail brittichova@llp.cz, tel.: +420 773 621 228
