Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.
Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.
Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.
