Článek byl publikován dne 11. 9. 2010 v Mladé frontě DNES.
Jediná škola v kraji je „férová“, základní škola ve Mšeně na Mělnicku. Další tři středočeské školy chtějí titul Ligy lidských práv získat. I do nich chodí děti handicapované a učí se spolu s ostatními žáky.
Do jedné třídy chodí děti různých národností, žáci zdraví i školáci s různým postižením. To je základní škola ve Mšeně na Mělnicku. Zatím jediná Férová škola ve středních Čechách.
Liga lidských práv tímto titulem oceňuje školy za spravedlivý přístup k dětem bez ohledu na jakékoliv jejich handicapy. Titul má zatím jen deset škol v Česku, od června k nim patří i ta ve Mšeně.
„S dětmi tu pracuje vynikající pedagogický kolektiv, který spolupracuje s rodinami i veřejností,“ vysvětluje komisařka Olga Kusá.
Ke slovním výpadům dochází, ale ne moc často
„V osmé třídě máme žáka zrakově postiženého, ačkoli by měl nárok na školu pro žáky se zrakovým postižením. Děti se s ním už sžily, všichni jsou v pubertě a podle toho se k sobě chovají,“ říká s úsměvem ředitelka školy Jiřina Trunková.
Připouští však, že ne vždy jsou vztahy mezi zdravými dětmi a těmi handicapovanými bezproblémové. „Neříkám, že nedochází ke slovním výpadům. Dochází. Ale v únosné míře, děti se znají od první třídy a poznávají, že ne všichni jsou stejní,“ dodává.
V mšenské škole jsou postižení žáci integrováni mezi ty zdravé, stejně jako romské děti. Náročnější je to především pro učitele, kteří se musí na hodiny důkladněji připravit a zaměstnávat průběžně všechny skupiny žáků. Jsou však aktivity, které zvládnou všichni společně, třeba čtení nebo vyprávění. „Do klasické třídy chodí ti, kteří na to mají, jde o individuální integraci. U ostatních využíváme skupinovou integraci, kde mají žáci lehčí učivo než na klasické základní škole,“ popisuje Trunková.
Titul by chtěly další tři školy
V letošním školním roce o titul Férová škola usilují další tři středočeské školy – Základní škola a Mateřská škola Klobuky na Kladensku, Základní škola Libčice nad Vltavou v okrese Praha-západ a Základní škola a mateřská škola Chotýšany na Benešovsku.
„Máme tu čtyřicet dětí a pět z nich má řečový handicap, vývojovou dysfázii,“ říká Darina Lebenská ze školy v Chotýšanech, kam chodí děti jen do páté třídy. „Jedna žačka vůbec nemluví a domlouvá se znakovou řečí. Děti se ji tak učí, třeba když jim „čte“ svůj deníček pomocí znaků,“ podotýká Lebenská.
V Chotýšanech nemají ani jedno romské dítě, zato sem chodí tři děti příznivců hnutí Hare Krišna.
„Ve škole se to promítá spíš při stravování, mají upravený jídelníček. Také jim umožňujeme absenci, když jezdí s rodiči do Indie při příležitosti různých svátků nebo setkání. Jednou jsme dělali projekt o Indii a vyvrcholením byla veřejná beseda, kde žáci promítali své diapozitivy,“ dodává Lebenská.
