2. 11. 2011 | Hnutí Duha, Liga lidských práv, Ekologický právní servis
Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek Krajského soudu v Plzni [1]. Ten potvrdil, že zásahy, kterými policie potlačovala pokojnou blokádu kácení v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava, byly protizákonné. Účastníci blokády požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat.
Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat – zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům. „Je zřejmé, že odpůrce /Policie ČR/ otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná“ [2]. Podle soudu mohli policisté rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem. Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.
Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podtrhl přitom význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení: „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde“, uvedl soud [3].
Soud ale neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce /Policie ČR/ pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“. Avšak policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá [4] a zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí DUHA považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.
Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv řekla: „Pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky.“ „Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné.“
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu řekla: „Kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy [5]. Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena.“
Vratislav Vozník, mluvčí blokády řekl: „Místo aby policie zajistila dodržování zákonů na ochranu přírody, chránila dřevorubce, kteří ilegálně masivně káceli stromy v srdci národního parku. Žádáme, aby se policie veřejně omluvila všem účastníkům blokády za nezákonný zásah a vyvodila systémové a personální důsledky. Odpovědnost musejí nést především policejní funkcionáři, tedy velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a vedli jej. Nesmírně závažné je pro mne zjištění, že už ani policie v naší banánové republice nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, za to na slovo poslouchá politicky dosazené figury.“ „V tuto chvíli vím i o čtyřech účastnících pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka, kteří se budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu.“
Petr Vacek, herec, signatář Šumavské výzvy, řekl: „Jsem rád, že alespoň v tomto bodě vítězí zákon a rozum. Bohužel v dalších případech tomu tak není. Zatím není jasné, jestli někdo najde odvahu prohlásit kácení za ilegální, přestože je porušení zákona zcela očividné. A hlavně – je to zadostiučinění, ale zničený les na Ptačím potoce zůstane zničený. Tak jen do budoucna doufejme, že se podaří zabránit dalším šíleným nápadům správy parku.“
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Následky nezákonných zásahů policie nese také příroda. Pokácené stromy v oblasti Ptačího potoka už nikdo zpátky nepostaví, holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat. Zanedbatelné nejsou ani ekonomické důsledky chybného rozhodnutí krajského policejního ředitele a velitele zásahů. Krajské ředitelství policie je vyčíslilo na milion korun, ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze.“ [6]
Kontakt:
Zuzana Candigliota, Liga lidských práv, tel: 777893871
Markéta Cooiman, Ekologický právní servis, tel: 775154081
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel: 731463929
Poznámky:
[1] Celé znění rozsudku je zde.
[2] str. 23 rozsudku.
[3] str. 17 rozsudku. Soud přitom nepochyboval, že blokáda byla shromážděním občanů vyjadřujících určitý názor, v daném případě že těžba v oblasti Ptačího potoka je nelegální a poškozuje chráněnou přírodu.
[5] Oblast Šumavy je zákonem chráněna v minimálně třech vrstvách: • jako území národního parku, v němž je dle § 16 odst. 1, písm a) zájona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, což kácení jednoznačně způsobuje. • na území se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Ustanovení § 50 odst. 2 z.č. 114/1992 Sb. říká, že je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů a správa NP Šumava nedisponuje výjimkou k zásahu do míst výskytu těchto druhů, které se v oblasti prokazatelně vyskytují. • zároveň je Národní park chráněným územím Natura 2000, ve kterém lze kácet pouze s povolením orgánu ochrany přírody, který shledá, že taková činnost nepředstavuje negativní vliv chráněné území. Posouzení vlivu kácení na území Natura 2000 však nebylo provedeno.
