Liga lidských práv má indície, že v Česku byly nedobrovolně sterilizovány kromě Romek nejspíš i ženy s mentálním postižením. Vychází ze svědectví jedné z žen a těch, kteří pracovali či pracují v systému sociálních služeb. Přímé důkazy zatím chybějí.Zprávu vydal server iDNES, autorkou je Hana Válková a agentura ČTK.
„V jednom případě se s takovou zkušeností svěřila naše klientka, které jsme pomáhali úplně s něčím jiným. Třeba, jak najít práci a dalšími záležitostmi,“ řekla iDNES.cz projektová ředitelka Ligy lidských práv (LLP) Kateřina Červená.
Podle ní LLP ženě s problémem nedobrovolné sterilizace ale nemohla pomoci, protože ona sama už se k události nechtěla vracet. „Proto nemohu být při popisu tohoto svědectví konkrétnější,“ doplnila Červená.
Její kolega, právník Maroš Matiaško doplnil, že sám ví o dalších nepřímých svědectvích. „Dozvěděli jsme se je zprostředkovaně od sociálních pracovníků a podobně,“ řekl Matiaško. „Podle našich poznatků se situace týkala zejména mentálně postižených žen z ústavů sociální péče,“ dodal.
Nedobrovolná sterilizace je podle LLP věcí minulosti. Zejména doby před listopadem 1989, ale docházelo k nim i v 90. letech. Například u Romek LLP eviduje i případ z roku 2006. Nyní by se takové věci podle Matiaška již neměly stávat, protože se změnily podmínky pro udělení souhlasu k zákroku.
Podle Červené k nedobrovolné sterilizaci mohlo docházet, protože pro vedení ústavů mohl zákrok představovat nejjednodušší způsob, jak zamezit početí. Specifikem těchto případů pak bylo nejspíš to, že ústav měl k zákroku souhlas. Nedávala ho ale pacientka, nýbrž její opatrovník. „Podle práva tam tedy teoreticky souhlas byl, se samotnou ženou se ale o něm nikdo moc nebavil,“ dodala projektová ředitelka.
Pracovníci Ligy odhadují, že žen s mentálním handicapem, které podstoupily sterilizaci, aniž se k ní vyjádřily, jsou nejméně desítky. Svědectví či jejich ověření se ale dá získat jen obtížně. „Je složité se k takovým případům dostat, začít o nich s postiženými ženami mluvit a zmapovat je,“ podotkla Červená. Zároveň dodala, že je přesvědčená, že tato praxe u nás v minulosti byla. I proto, že se stejným problémem setkali i v jiných evropských zemích. Například ve Švédsku.
LLP mapuje také případy romských žen, které lékaři nedobrovolně sterilizovali. Liga proto v srpnu vydala výzvu, aby se jí tyto ženy přihlásily. Liga jim pomůže se sháněním zdravotní dokumentace. Ráda by pak přiměla stát, aby se problematikou zabýval a ženy odškodnil. Většina případů je totiž promlčená a před soudem je nelze řešit.
Rada vlády pro lidská práva loni připravila návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, který počítá s vyplacením částky 300 až 400 tisíc korun jedné ženě. Kabinety premiéra Petra Nečase, ani Jiřího Rusnoka jej ale neprojednaly.
