Odborné články

Pedagogická diagnostika současného učitele a její metody

Rozvoj společnosti je spojen s řadou změn, které mění podobu nejen životních hodnot, ale i různých institucí mezi nimiž je i škola. Diagnostická komepetence pomáhá učiteli pochopit vztahy ve třídě, řešit výchovné problémy nebo odhalit případné patologické změny. V článku jsou nastíněny základní rysy pedagické diagnostiky, její jednotlivá stadia, postupy a metody, jejichž efektivní zvládnutí přispívá k rozšíření kompetencí pedagoga.

Otazníky kolem „povinného“ očkování dětí

Článek reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2010, které představuje významnou přeměnu v systému „povinného“ očkování. Nejvyšší správní soud vyjádřil nutnost stanovení rozsahu povinnosti nechat se očkovat zákonem. Autorka se nezabývá pouze tímto judikátem, ale zaměřuje se i na další podstaté otázky povinného očkování dětí. V závěru je zdůrazněna potřeba se blíže věnovat systému dobrovolného očkování, […]

Dělnická strana – rozpuštění politické strany ve třech dějstvích

Rozhodnutí o rozpuštění Dělnické strany se stalo jením z klíčových rozhodnutí v české judikatuře. Pro svoji délku je obtížně přístupné, a proto se autoři rozhodli ho čtenářům přiblížit ve formě výkladu jako pomyslná tři dějství. Dějstí první začíná v roce 2008, kdy byl podaný návrh na rozpuštění Dělnické strany vládou České republiky, a je ukončené neúspěchem návrhu vlády. V novém návrhu vláda […]

Dopad nového trestníku zákoníku na zákon o soudnictví ve věcech mládeže

Článek reflektuje zejména terminologické změny, které přinesla novela trestního zákoníku (zákon č. 41/2009 Sb.) s ohledem na zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Příspěvek je rozdělen na dvě části, přičemž první část je věnována pojmu „dítě“ a změně v pojetí trestného činu a druhá část se týká řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Mimo terminologických změn jsou uvedeny […]

Spôsobilosť k právnym úkonom v zahraničí: Čas na reformu?

Článek vznikl jako reakce na přijetí Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Studie přináší nejen teoreticko-právní pohled na danou problematiku, ale zabývá se i uchopením institutu opatrovnictví v právní úpravě Německa, Rakouska, Švédska, Francie, Japonska, Nového Zélandu, Kanadského Ontaria a v rekodifikacích českého a maďarského občanského práva. V závěru autoři zdůrazňují potřebu nové právní úpravy ve Slovenské republice.