Pekingská akční platforma ze září roku 1995 se zaměřila na několik cílových oblastí ochrany práv žen v souvislosti se zdravotní péčí a navrhla opatření, která by přispěla k větší informovanosti žen. Autor se zabýval problémy, kterým v této souvislosti čelila Česká republika (protiprávní sterilizace žen, respektování informovaného souhlasu, svoboda volby místa porodu a možnost opustit porodnici po porodu s dítětem). Zhodnocení vychází […]
Odborné články
Věc Glor proti Švýcarsku
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Glor proti Švýcarsku je významné zejména svým dopadem na aplikační praxi. Jedná se o první rozhodnutí, kde Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení zákazu diskriminace na základě zdravotního postižení. Švýcarsko uplatňovalo zvláštní daňovou povinnost pro osoby zdravotně postižené, které nenastoupí na povinnou vojenskou službu. Soud přímo odkázal […]
Stížnosti pacientů a správní řád
Vyřizování stížností pacientů nespokojených s poskytovanou zdravotnickou péčí není neobvyklým jevem, z pohledu práva ale není jednoduchou záležitostí. Neexistence právního předpisu, který by jednotně proces podání a vyřizování stížností upravoval přispívá k nejistotě krajských úřadů, jak v postupovat a kterým právním předpisem se řidit. Autorka článku analyzuje čtvrtou část správního řádu, kterou by měly krajské úřady aplikovat při vyřizování stížností a přináší odpovědi […]
Rozhovor s Geraldem Bachinegerem
Gerald Bachineger je představitel dolnorakouských Patientenanwaltschaft, právních zstoupení pacientů o odškodňovacích fondech pro pacienty. Systém odškodňovacích pacientů vznikl pro případ, kdy zdravotnické zařízení za újmu, která pacientovi vznikla, neodpovídá. Gerald Bachineger představuje nejprve obecně koncepci odškodňovacích fondů a následně zodpovídá konkrétní dotazy týkající se financování, možnostech odškodnění fondů, využití opravných prostředků, výšky odškoďnovací částky a seznamuje čtenáře s výhodami […]
Proč je třeba respektovat dříve vyslovené přání pacienta
Čl. 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně upravuje institut dříve vysloveného přání pacienta ohledně lékařského zákroku, přičemž vzhledem k chybějící zákonné úpravě dříve vysloveného přání, zůstává tento institu nenaplněn. Autorka seznamuje čtenáře s nutnými předpoklady pro respektování přání pacienta a představuje argumenty, které svědčí ve prospěch svobody jednotlivce rozhodovat o svých přáních.
