Ústavní soud (ÚS) vydal další z řady nálezů, v nichž kritizuje formalismus soudů při rozhodování o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tentokrát vyhověl ženě, jíž soudy odmítly navrátit způsobilost, přestože trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život.
Zprávy z médií k tématu "Zdravotnictví"
Opatření MŠMT pro romské děti jsou nedostatečná
Prohlášení koalice Společně do školy k informacím vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Případ odvolaných ředitelů na slánsku zdaleka nekončí
Jak jsme už naše čtenáře informovali, v polovině letošního června byli ze svých funkcí odvoláni mj. dva ředitelé velkých a dobře prosperujících sociálních ústavů v našem regionu, kteří se během svého působení v těchto ústavech zasloužili o postupnou integraci mentálně handicapovaných lidí do „normální“ společnosti. Místo toho, aby byli touto společností za odbornou, humánní a vysoce profesionální práci oceněni, byli odměněni vyhazovem a teprve dodatečně byly hledány zástupné problémy, proč se tak stalo.
Právo bydlet normálně
Řada odborníků sleduje s velikým znepokojením kroky hejtmana Davida Ratha, který ve Středočeském kraji zastavil proces transformace ústavů sociální péče. Podle něho se lidé s postižením mají vrátit zpátky do izolovaných ústavů. Nejenže je tato politika ve své podstatě antisociální, ale porušuje základní lidská práva a svobody.
Finanční odškodnění
Kdo a jak stanovuje výši náhrady škody?
Odškodňovací vyhláška č. 440/2001 Sb. upravuje částky, které mohou být pacientovi přiznány za jednotlivá poranění. Na jejím základě navrhuje výši odškodnění lékař nebo případně před soudem znalec. Nízká výše přiznávaných odškodnění bývá často kritizována. Ústavní soud již řekl, že vyhláška není pro soudy závazná a i ona samotná jim dává prostor pro zvýšení odškodnění. Soudy se však vyhláškou v naprosté většině případů řídí.